V úterý 10. října navštívili studenti čtvrtého ročníku oboru veřejnosprávní činnost Muzeum literatury v pražské Bubenči, v Pelléově 22/44, kam se přesunul Památník národního písemnictví ze Strahovského kláštera.
Byli jsme zvědaví, co se vlastně vystavuje, vystavuje-li se „literatura“. A našli jsme rukopisné, tištěné a výtvarné artefakty či archiválie osobní povahy, které zrcadlí osobnosti autorů. Zasvěcený výklad průvodce nás přivedl k poznání, že to, co po autorovi zůstalo, ale i to, co o autorovi víme, nemusí vůbec korespondovat s jeho tvorbou.
V expozici jsme viděli bohatou a rozmanitou sbírku Muzea literatury doplněnou o původní audiovizuální díla z perspektivy současného, a tedy provizorního poznání. Pojetí expozice nesleduje žádnou konkrétní vyprávěcí linii – poukazuje na otevřenost a variabilitu vazeb, interakcí a přenosů, k nimž v rámci literatury dochází.
Čtení, ke kterému expozice vyzývá, jedinečným způsobem zpřítomňuje a otevírá svět, zároveň inspiruje k hlubšímu poznání nás samých, rovněž i k pochopení druhého.
Nikdy nevíme, jaký stav sevřel nebo uvolnil toho, kdo přistoupil k četbě.
Vladimír Holan
