Rozhovor s truhlářem Tomášem Kadlecem
Co je náplní Vaší práce u nás na škole?
Pracuju tu jako mistr u oboru Truhlář. Náplní mojí práce je připravit studenty pro budoucí praxi. Naučit je základům práce se dřevem tak, aby se mohli v budoucí praxi rozvíjet buď jako nábytkáři, nebo stavební truhláři.
Co Vás vedlo k tomu, jakou jste si zvolil práci? Zajímal jste se o svůj obor už od dětství? Co Vás na něm nejvíc baví?
Vždy mě bavila práce se dřevem. Už na základní škole v technické výuce, ve které jsme vyráběli z různých materiálů, mi dřevo přirostlo k srdci. Je to poddajný materiál a dobře se opracovává. Každé dřevo je jiné.
Na truhlařině mě baví to, že to není monotónní práce. Truhlář přijde do styku i s jinými materiály, jako jsou kov, sklo, plast a různé deskové materiály.
Jak je to přibližně dlouho, co jste opustil naši školu jako žák? Vnímáte, že se od té doby škola nebo její žáci nějak proměnili?
Naši školu jsem opustil po ukončení nástavbového studia před 13 lety. Od té doby se na škole mnoho změnilo. Vznikly nové obory jako kadeřnice a kosmetičky a některé zanikly, třeba čalounice. Škola za tu dobu investovala nemalé peníze do svého rozvoje, vznikla nová dílna na Potoční a nová se buduje v areálu školy.
Žáci mají čím dál tím menší zájem o řemeslné obory, jako jsou truhláři, pokrývači, klempíři. Je to škoda, protože o tyto obory je na trhu práce velký zájem. A jak se říká, řemeslo má zlaté dno.
Připravila Vás škola dostatečně na výkon zaměstnání? Co pro Vás při přechodu do praxe bylo nejtěžší?
Ano připravila, ale v řemeslu vám dá nejvíce praxe a nabírání dalších zkušeností. Jak se říká, člověk se učí celý život.
Při přechodu do praxe bylo nejtěžší udělat kvalitní práci tak, aby byl zákazník spokojený. Nároky na kvalitu jsou čím dál vetší.
Co byste naší škole popřál do budoucnosti?
Popřál bych jí mnoho nových studentů, hlavně v řemeslných oborech.
